Source Browser ?

1Aj zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím,
2někdy kolébka, nyní národu mého rakev.
3Stoj noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
4k~obloze, Tatry synu, vznes se vyvýše pohled,
5neb raději k~velikému prichyl tomu tam se dubisku,
6jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.
7Však času ten horší je člověk, jenž berlu železnou
8v~těchto krajích na tvou, Slavie, šíji chopil.
9Horší, nežli divé války, hromu, ohně divější,
10zaslepenec na své když zlobu plémě kydá.
11Ó věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
12ó krajino, všeliké slávy i~hanby obraz!
13Od Labe zrádného k~rovinám až Visly nevěrné,
14od Dunaje k~hltným Baltu celého pěnám:
15Krásnohlasy zmužilých Slavjanů kde se někdy ozýval,
16aj oněmělť už, byv k~ourazu zášti, jazyk.
17A~kdo se loupeže té, volající vzhůru, dopustil?
18Kdo zhanobil v~jednom národu lidstvo celé?
19Zardi se závistná Teutonie, sousedo Slávy,
20tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky!
21Neb krve nikde tolik nevylil černidla že žádný
22nepřítel, co vylil k~záhubě Slávy Němec.
23Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
24ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
25Nechť ruky, nechť by jazyk v~okovy své vázal otrocké,
26jedno to, neb nezná šetřiti práva jiných.
27Ten, kdo trůny bořil, lidskou krev darmo vyléval,
28po světě nešťastnou války pochodni nosil:
29ten porobu slušnou, buď Goth, buď Skytha zasloužil,
30ne kdo divé chválil příkladem ordě pokoj.
31