Čeho jsem si zvlášť všímal při prohlížení knih, je typografické jejich zhotovení, technické provedení knihtiskařem, které po mém soudu je základem dobré knižní úpravy. A~tu nelze upřít, že řemeslná stránka je dosud stránkou slabou většiny našich knih. Často až překvapí rozpor mezi péčí, kterou věnoval umělec výzdobě knihy, a~ledabylostí, s~jakou ji tiskárna zhotovila. Bývá to podivná harmonie: výzdoba umělecká a~sazba i~tisk jako denních novin. Nejsou to malé závody, jichž výrobkům lze vytknouti tuto řemeslnou chybu, i~přední veliké tiskárny zhotovují takto \quotation{krásné} knihy. Stačí prohlédnouti si podrobněji reprodukce v~tomto díle, abychom se přesvědčili, že to tvrzení není přehnané. Přece však lze pozorovati potěšitelný obrat k~lepšímu: některé české knihtiskárny se chlubí už správně vysazenými a~dobře vytištěnými knihami. Sice dosud jest málo impressí, které takto jeví úctu a~vážnost k~svému černému umění, obracejíce knihtisk k~jeho staré lásce, knize, a~věnujíce její vkusné úpravě čas, píči a~píli; na prstech jedné ruky by je spočetl. Nepochybuji však, že jich přibude, vždyť ničím nemůže se knihtiskárna lépe doporučiti než svojí firmou na dokonale, krásně upravené knize, která je rozkoší oku a~potěšením duši, a~ještě po letech a~desetiletích, kdy dávno upadnou v~zapomnění drobné akcidence, zůstane v~knihovnách jako svědek odborné vyspělosti knihtiskárny, schopnosti jejích pracovníků a~prozíravosti i~vkusu principála nebo řiditele závodu.